Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 4. květen 2016

Zobrazeno: 725

Vítejte na tomhle úžasném ale zbytečném webu. Stál mě mnoho nervů, tak si to tady alespoň užijte ;)

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 4. květen 2016

Zobrazeno: 100

Datový typ definuje v programování druh nebo význam hodnot, kterých smí nabývat proměnná (nebo konstanta). Datový typ je určen oborem hodnot a zároveň výpočetními operacemi, které lze s hodnotami tohoto typu provádět (srovnej abstraktní datový typ). Datový typ nemůže být určen pouze oborem hodnot, protože existují i datové typy, lišící se pouze v operacích, které je s nimi možné provádět.

Součástí programovacího jazyka je definice základních datových typů. Pomocí těchto základních typů může ve většině jazyků programátor tvořit nové složené typy.

Jak již bylo zmíněno, jednoduché (také elementární) datové typy jsou většinou přímo zabudovány do jazyka, přičemž v běžně používaných jazycích nejsou parametrizovatelné. Složitější typy pak mohou vznikat skládáním elementárních datových typů.

Každý počítačový jazyk může mít poněkud odlišnou sadu elementárních datových typů. U mnoha počítačových jazyků závisí parametry elementárních datových typů na architektuře procesoru, na kterém má běžet program. To platí zvláště u kompilátorů jazyka C a C++.

Příklady elementárních datových typů:

Celé číslo, znak, desetinné číslo.....

Příklady z jazyka JAVA:

int celeCislo = 10;

double desetinneCislo = 5,7;

char znak = 'a';

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 4. květen 2016

Zobrazeno: 80

Podrobnosti

Napsal Super User

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 4. květen 2016

Zobrazeno: 214

Strukturované programování (též strukturovaný programovací jazyk) označuje v informatice programovací techniku, kdy se implementovaný algoritmus rozděluje na dílčí úlohy (t.j. procedury či funkce), které se spojují v jeden celek. Na strukturované programování lze nahlížet jako na podmnožinu imperativního programování, avšak s jistými omezeními – k implementaci v počítačovém programu se používá vybraných řídicích struktur, ostatní struktury nejsou povoleny a u strukturovaného programování se např. nepoužívá řídicí příkaz skoku.

Příklady dílčích úkolů:

Cykly(Opakuje nějaký fragment kódu)

Podmínky(štěpí algoritmus podle toho jestli podmínka platí, nebo ne)

příklad cyklu for jazyka JAVA:

Tento cyklus má stanovený pevný počet opakování a hlavně obsahuje tzv. řídící proměnnou (celočíselnou), ve které se postupně během běhu cyklu mění hodnoty. Syntaxe (zápis) cyklu for je následující:

for (promenna; podminka; prikaz)

• promenna je řídící proměnná cyklu, které nastavíme počáteční hodnotu (nejčastěji 0, protože v programování vše začíná od nuly, nikoli od jedničky). Např. tedy int i = 0. Samozřejmě si můžeme proměnnou i vytvořit někde nadtím a už nemusíme psát slovíčko int, bývá ale zvykem používat právě int i.
• podminka je podmínka vykonání dalšího kroku cyklu. Jakmile nebude platit, cyklus se ukončí. Podmínka může být např (i < 10).
• prikaz nám říká, co se má v každém kroku s řídící proměnnou stát. Tedy zda se má zvýšit nebo snížit. K tomu využijeme speciálních příkazů ++ a --, ty samozřejmě můžete používat i úplně běžně mimo cyklus, slouží ke zvýšení nebo snížení proměnné o 1.

for (int i=0; i < 3; i++)
{
        System.out.println("Knock");
}
System.out.println("Penny!");